_karbo.

Není to tak dlouho, co jsem se zařekl, že do Roxy až za rok. Po pár měsících se naskytla dobrá příležitost, proč to zkusit znova – z Brna přijela indie-rocková parta Voodooyoudo. Po lehký zamilovanosti do jejich novýho EP s fantastickou peckou Polaroid, přišel i krátce před koncertem stejnojmenej klip. Nepřišel mi vůbec blbej a já cejtil, že má tady někdo dobře našlápnuto. Roxy se najednou jevilo jako zajímavý místo, kde skutečně můžu jít až na dřeň kvality kapely.

Poprat se s příšernejma zvukovejma podmínkama pražskýho tanečního klubu totiž není pro žádnou živou kapelu jednoduchý. Ale právě to je ta výzva, která je prověří. I přes rozplizlou stěnu kytar a synthetizátorů, který v určitejch momentech nebylo jednoduchý rozeznat, se ukázalo, že rytmický jádro formace je na velmi vysoký muzikantský úrovni. Basa má krásnej hutnej a konkrétní tvar (a věřte, že toho docílit v podmínkách Roxy neumí každej basák), bubeník dokáže kapelu podržet, i když žádný velký umění nepředvádí. Zkrátka kapela šlapala a to mě bavilo nejvíc. Písničky se bohužel trochu ztrácely. Viním z toho špatnej zvuk (na nahrávce totiž všechno je), protože docílit v plechovce nějaký kloudný atmosféry by možná zvládal tak akorát Bob Dylan.

No – doufám, že příště až pojedou Voodooyoudo do Prahy, zahrajou v něčem komornějším. Myslim, že by to mohl bejt pěknej kytarovej večírek se vším, co mi v Roxy scházelo.

• • hudební reportáže.
  • Komentáře [0]