Ondřej Vratislav Vyšehradský

A Banquet: Breath /2012/

08/04/2012 autor: OVV

Předem chci říct, že A Banquet nepovažuju za žádnou vyhajpovanou „mrdku“, jak jim občas někdo říká. Beru je jako normální indie kapelu, která se prostě snaží dostat svojí muziku mezi lidi. Naopak je mi tahle snaha vlastně sympatická. Taky považuju za skvělej signál, že se dneska mladý a nezávislý kapely nebojí vyrazit se svojí muzikou za hranice. Každá taková cesta muzikanta nesmírně obohatí. Zjistit, jak se jinde dělaj nahrávky, je hrozně důležitý. Podobný jednání bych doporučoval hlavně zvukařům, který to s kariérou myslej vážně. Dělat aspoň na půl roku asistenta v kvalitním zahraničním studiu, nebo vyjet na nějakej zahraniční workshop, je cesta, jak českou zvukařskou školu posunout dál.

Nová deska pražskýho tria měla v médiích vynikající úvod. Půlka se natáčela u renomovanýho producenta Steva Albiniho v Chicagu. Naběry si kluci přivezli a svěřili je Borisu Carloffovi. Jeho jméno stojí v poslední době za řadou mladejch projektů. Výsledek se k nám konečně dostal.

Po zvukový stránce mě čekalo ohromný překvapení. Oproti zvuku předchozích demáčů dostala kapela řemeslně perfektní sound. Nástroje jsou čistý a čitelný, dobře rozložený ve spektru. Obzvláště mě zaujal zvuk basy. Na tuzemský nahrávky je, z mýho pohledu, výborně uchopenej a šťavnatej a velkou měrou charakterizuje výraz kapely. Zároveň jsem neregistroval fenomén domácího zvukařství: tzv. českou hajtku. Do jaký míry měl na výsledku výlet do Chicaga bohužel neumím posoudit, protože nevím, co všechno se tam nabíralo. Ke zvuku mám ale i výhrady. Opravdu nevkusný mi přijdou synthetizátory. Snaží se tvářit jako vintage 80´s, navodit atmosféru, do který se A Banquet stylizujou, ale spíš mám dojem, že se jedná o levnou náhražku (pokud se skutečně točilo na originální analogový nástroje, stalo se něco špatně při mixu). Nejsem ani příliš spokojenej se zvukem kytar. Opět se probudil typickej Carloffovskej podpis – kytary co nejvíc otupit, protože cokoliv ostřejšího by bolelo. Bohužel v některejch písničkách by potřebovaly kytary přitvrdit, aby aspoň trochu zněly.

A jsme u skutečnýho jádra nahrávky. Desce bohužel chybí to nejdůležitější – silný písničky. Z mýho pohledu je celý album jak neoslazená indie vata.. Ani jeden riff, ani jedna vokální linka, co by se mi vryla do hlavy, ani jeden refrén, kvůli kterýmu bych si rád písničku pustil znova. Nejvíc mě paradoxně zaujala akustická Fledgling, protože je prostě jiná než ostatní z alba. Za hit bych se neodvážil považovat ani pilotní singl Far Away. První co mě při jeho poslechu zaujalo byl zvuk a ne písnička samotná. Na ní jsem si musel chvíli zvykat a doufal jsem, že na desce najdu ještě lepší (a nebo aspoň minimálně stejně dobrý). Bohužel. Desku si můžete koupit v mp3 za 149Kč na Supraphonu, ale jestli Vás potěší si nedovolím odhadovat.

9 komentáře/ů | Kategorie: hudební recenze. | Tagy:

Comments (9)

  1. Co si můžu představit pod pojmem „česká hajtka“?

  2. Po přečtení recenze na musicserveru jsem už už klikal na koupi na supraphonline.cz, pak jsem si ale řekl, že za prvé přečtu ještě recku od tebe (neb jsem ji koutkem oka zahlédl na FB) a že si poslechnu ukázky. Z nich mi vyplynulo to co říkáš, (imho) tedy vata, bez nápadu, nuda… Takže koupě nebude.
    Jinak by mě zajímalo, na kolik by vyšel mix a master v USA. Přijde mi hrozně zbytečný kapelu nabrat tam a přijet to (omlouvám se) „dojebat“ sem. To samé udělali Goodfellas ne? no každopádně škoda :(

    • Já si myslím, že Lukáš Benda v tý recenzi na musicserveru docela přestřelil, ale když to tak cejtí..

      Ta nahrávka má celkově velmi kvalitní sound. Ale ty písničky jsou obyčejný. Mě to teda moc nebaví.. Ale víš jak – já miluju Priessnitz a tobě to vůbec nejde do uší. Dej tomu albu šanci. Třeba se Ti bude líbit :c)

  3. Master i mix byl delanej v cechach.

Leave a Reply

Required fields are marked *