Ondřej Vratislav Vyšehradský

o detektivkách na čt

20/09/2015 autor: OVV

Mám teď v práci na starosti papírování, což není intelektuálně náročná práce, jen je otravná. Pouštím si k tomu televizi na internetu. Historii.cs už mám skoro celou zkouknutou, některé díly dvakrát, Husáka jsem třeba dával třikrát. Tak jsem přešel k trochu prostší zábavě – mysteriózním detektivkám České televize. Sledoval jsem příběhy Jiřího Stracha (Ďáblova lest /2009/ a Ztracená brána /2012/) i jeho filmovou adaptaci románu Santiniho jazyk /2011/. Taky jsem koukal na televizní seriál Vraždy v kruhu /2015/ s Ivanem Trojanem, shlédnul celé Případy 1. oddělení /2014/ a nakonec se prokousal i k Případu pro exorcistu /2015/, což točil Jan Hřebejk. Jo – ještě jsem zapomněl na televizní hodinovou detektivku od Roberta Sedláčka – Ženy, které nenávidí muže /2012/ Možná jsem něco zapomněl vyjmenovat, možná mi něco z kompletní nabídky ČT vypadlo, ale dalo by se říct, že jsem teď odborník na kriminální pro­dukci České televize.

No a pochopitelně jsem nasrán. Ani jedno z uvedených děl nemá hezkou kameru. Jako by kameramani ani nevěděli, co je hloubka ostrosti. Hudba je ve všech případech naprosto tragická. Toporná stejně jako kamera. Z hereckých výkonů lze snad pochválit jen Ivana Trojana, který hraje nenuceně a uvěřitelně i v sebevětší debilitě. Scénáře těch detektivek snad ani nemusím komentovat, protože to už bych mohl rovnou strčit hlavu do žumpy. Ten hejt píšu jenom proto, že to všechno platíme. Kdyby tato díla platila komerční televize (jako třeba Kriminálka Anděl na Nově), bylo by mi to úplně jedno.

Taky jsem teď viděl obě série dánsko-švédského televizního seriálu Most (Bron). Skandinávská detektivka je žánr, na který se všichni autoři výše zmíněných děl odkazují. Tak snad jejich krvavě zaplacené katastrofální výsledky pomůžou následující generaci filmařů k tomu, aby začali točit normálně. Minimálně s hezkou kamerou, co potěší oko. Tu má ve svých dílech zatím jen Jan Prušinovský. Takže to jde.

Bez komentáře | Kategorie: osobní., úvahy. | Tagy:

Leave a Reply

Required fields are marked *