Ondřej Vratislav Vyšehradský

Tagy: gastro

Restaurante Brasileiro – U Radnice, Praha 1.

08/11/2011 autor: OVV

Vždycky je vhodný oslavit nějakou mimořádnou událost gurmánskym zážitkem. A tak jsme vyrazili na večeři do Ambiente Brasileiro. Podnik už je za ty léta samozřejmě vyhlášenej, takže to byla svym způsobem sázka na jistotu. Ale naposledy jsem tam byl před třema rokama, takže jsem zatoužil po obnově zážitku.

Bylo to vynikající! Skvělý víno, senzační maso, suprovej „bar“ se saláty, sýry, sushi a dalšíma doplňkama k ukusování mezi hlavními chody – různejma masama! Jehněčí, selátko, panenka, hovězí květová špička, hovězí hřbet, svíčková, kuřecí srdíčka, kuřecí prsíčko zabalený ve slanině, pak ochutnat trochu lososa s bezvadnou omáčkou, grilovanou chobotnici a už si ani nevzpomínám co ještě.. Včera jsem zažil gastroorgasmus!

2 komentáře/ů | Kategorie: osobní. | Tag:

Restaurant a café U Zlatého bažanta – Litoměřice, Mírové náměstí

11/09/2011 autor: OVV

Neměl jsem chuť na nic těžkýho a upřímně, ani jsem tý hospodě moc nevěřil. Nechci působit zakysle, ale poslední dobou mám s maloměstskejma restauracema na hlavních náměstích velmi špatný zkušenosti. Tak jsem si řek, že si dám akorát jejich Sýrový salát. To by snad mělo bejt v pohodě, ne?

Bohužel jsem dostal jakejsi podivnej „kýbl“ plnej starý zeleniny. Listy ledovýho salátu byly okoralý a nahnilý, stejně tak jedno hrozno. U změklý papriky bez šťávy jsem měl dokonce pocit, že ani nebyla omytá. No prostě děs a hrůza. Že je to posypaný strouhanym eidamem už beru jako českej folklór (v menu byl navíc uvedenej jako ingredience). Katastrofa. Tak jsem to znechuceně nechal rozšťouraný na stole. Za 10 minut přišla servírka a zeptala se, jestli to může odnést. Slušně, ale dostatečně zdrcenej, jsem jí oznámil, že je mi to líto, ale chci to jídlo reklamovat, protože neni čerstvý. Řekla, že to neni žádnej problém a přinesla jen účet za pití. Musim říct, že se mi její profesionalita líbila. I když s kvalitou jídla přetrvávají problémy, tak jsou místa, kde se aspoň servis zlepšuje. Nutno ale podotknout, že je to taky o přístupu zákazníka. Kdybych jí tam seřval, bylo by to těžší. Z toho vyplývá jediný: slušností vpřed!

Bez komentáře | Kategorie: osobní. | Tag:

Nové Allegro – Nové Strašecí

27/08/2011 autor: OVV

Restaurace a kavárna. Tak se podnik prezentuje na vizitkách. Celkem příjemný prostředí vyniká klidem, byť designově je poněkud opožděný. Lístek je tak nějak zaměřenej na typickou česko-italskou kuchyni. Je to už prostě zaběhlej fenomén. Ze steaků si samozřejmě můžete vybrat akorát roštěnou nebo vepřový karé, což jsou masa nižší kvality. O bifteku nebo panence není ani pismeno. Nechybí ani klasika kuřecí soté a pak italský těstoviny a rizoto. Z český kuchyně to tlačí smaženej řízek.

image

Dal jsem si středně propečenej steak z roštěnce. Byl dopečenej (tuhej) a chuťově nicmoc.. široký hranolky byly nasátý olejem. Navíc ty hranatý talíře jsou taky zlo. Jako desert jsem si objednal horký maliny. Nevýrazná šlehačka ze spreje, zmrzlina taky obyčejná. Restaurace by za relativně vysoký ceny mohla nabídnout kvalitnější suroviny a o něco nápaditější menu, aby se o ní začalo v okolí mluvit. Ani ta obsluha není profesionální. Natáhli mě o 5Kč.

Bez komentáře | Kategorie: osobní. | Tag:

Potrefená husa – Praha, Holešovice

17/04/2011 autor: OVV

Poprvý v životě jsem ochutnal německej nápoj DIESEL. Staropramen smíchanej s colou. Nebylo to špatný, ale divně sladký.. Další půllitr bych nedal.

Hamburger byl dobrej. Nic z čeho by mi tancovaly chuťový buňky, ale rozhodně poctivej. Taky ho inzerujou jako „dvouručák“.

Potrefená husa v Holešovicích je sice trochu chladnej a prostředím „snobskej“ podnik zlatý mládeže a „bohatejch“ manažerů, ale obsluha se chovala velmi mile. Jediný mínus bych dal muzice.. Vh1 Classic patří spíš na sobotní diskotéku v LMB.

Bez komentáře | Kategorie: osobní. | Tag:

Domácí vajíčka

03/04/2011 autor: OVV

byly jeden čas dost vzácnej jev. S totálním úpadkem kvality vajíček z velkochovů se řada lidí na vesnicích vrací k chovu vlastních slepic. Mám to štěstí, že táta kamaráda je má, takže jsem konečně ochutnal poctivý vejce! Jeho barva a chuť je něco docela jinýho..

Bez komentáře | Kategorie: osobní. | Tag:

Imperial Café – Praha, Nové Město

27/03/2011 autor: OVV

Imperial Café se od „legendárního“ pořadu Ano, šéfe! těší oblíbenosti. Není divu, může se pyšnit skvělym servisem, pěknym prostředím, byť se o příliš útulnej podnik nejedná, a navíc senzačním jídlem. Člověk si sice může říct, že je to krapet dražší, ale vzhledem ke kvalitě si myslim, že je všechno v pořádku.

Jako předkrm jsme si dali paštiku z husích jater. Vynikající! Jako hlavní chod si Dit dala opečenej lilek s kozím sýrem a já divočáka na šípkový omáčce s knedlíkem. Vynikající!

Jenom je musim pokárat za nepříliš dobrý kafe. Lavazza..

Bez komentáře | Kategorie: osobní. | Tag:

Středověká Krčma – Brno, Česká 6

06/03/2011 autor: OVV

Kde se najít v cizim městě? V tědle chvílích se vždycky naladim na vlnu gastro-adrenalinu. Courali jsme se kolem Náměstí Svobody, kde nedávno brňáci vztyčili svůj originální Orloj, a můj náhodnej výběr padnul na Středověkou Krčmu v jedný boční ulici. Restaurace umístěná v zatuchlym sklepení nás moc nenaladila, ale něco mi řikalo, že když už ne jídlo, bude aspoň zážitek..

Personál byl samozřejmě oblečenej v „dobových oděvech“ a stejně „stylové“ bylo uvítání: No jen poďte.. Pivo jsem dostal v keramickym „korbelku“, horkej čaj servírovali v jakymsi „kalichu“ bez ouška a cukr přinesli v misce. Dokořeněno muškama..

Jídelní lístek je vřelý. Můžete si pochutnat na Neřesti Arcibiskupa Arnošta z Pardubic, Katově Směsi, Pochoutce šaška Vavrdy, Slasti Trubadůra z Kornelie (ano skutečně tam píšou u s kroužkem), Síle králů, Baště Komtura Ekka nebo Neřesti sv. Kateřiny a dalších zajímavejch pokrmech, respektive „krmní“. Dit si dala Cacarku (zelňačka, ovšem bez zelí) a já si vybral Dračí ocas..

Vepřová panenka pečená na jakýsi „bramborový slámě“ s česnekovou omáčkou.. Maso bylo suchý, což by dobře připravená panenka bejt neměla, brambory nedovařený a omáčku (po česneku ani stopy) a zeleninovou oblohu vidíte sami. Myslim, že steak neni plavec.. Jídlo mi přišlo podprůměrný (přesolený a přepepřený) a když k tomu připočtu ještě to, že jsem si bral příbor z keramickýho květináče, nemůžu říct, že bych na tu středověkou baštu ještě někdy zašel..

Závěrem už jenom fotka z místních WC. Myslim, že výmluvně ilustruje majitelův smysl pro humor..

1 komentář | Kategorie: osobní. | Tag:

ŘÍM: 10. února 2011

10/02/2011 autor: OVV

Průčelí Lateránský baziliky jsme si dopoledne detailně prostudovali.. Čekali jsme totiž skoro hodinu na autobus. Prej byla sciopero (stávka). A prej je to takovej národní sport a spíš se oznamuje, kdy italové nestávkujou.. Když už jsem řádně otrávenej uvítal linky 85 a 87, přišel finální úder. Bus byl narvanej k prasknutí. Nechápu, jak je to možný, ale ještě jsme se tam vecpali a na mě se těsně před zavřením dveří přilepil mrňavej Ind. Šílenost. U Colossea jsme vystoupili a šli si radši prohlídnout Michelangelova Mojžíše..

Jelikož byla doprava ten den katastrofální, nezbylo nám než vyrazit směrem k Vatikánu pěšky. Řím je sice jenom o něco větší než centrum Prahy, přesto je ale chození po dlažbě úmorný.. Cestou jsme ale viděli skutečný zákoutí „nevykoukanýho“ Říma a narazili jsme na příjemný papírnictví, kde jsme pořídili drobný suvenýry..

Ó Jupitere, ještě, že ty barbarský křesťani nestrhli sloup velkého císaře Trajána!

Městem jsme se promotali až ke slavnýmu Ponte Sant'Angelo. Roku 1669 získal Bernini od papeže zakázku na jeho výzdobu. Sám zhotovil už jen dva anděly a místo nich tam stojí kopie. Přesto se jedná o mimořádně krásný sochy. Ta Berniniovská sochařská koncepce tam je a to je důležitý..

Nejskvostnější křesťanskej chrám? Bazilika sv. Petra má skutečně dlouhou historii, v níž dominují největší umělci svých časů.. A je skutečně monumentální. Navíc jsme se tam dostali opět za příznivýho světla a bylo to nádherný. Paprsky pronikaly krz okna a vytvářely mystickou atmosféru..

La Dolce Vita!

Náročnej den jsme uzavřeli prohlídkou Vatikánskejch muzeí.. Vlastně už jsme byli tak unavený, že nás zajímalo jenom to „TOP“. Teda Raffaelovy Stanze a Sixtinská kaple. Jsem rád, že jsme cestou ještě narazili na vynikající sousoší Láokoónta. Neuvěřitelný, když si vezmete, že to vytesali pár let před našim letopočtem. Mistrovskej kus! Podobně fascinující pro mě bylo setkání s pozdním Rafaellem..

Čtvrt hodiny před zavíračkou už nás začali kustodi vyhazovat, takže rozjímání se starými mistry proběhlo jen letmo, ale paradoxně o to silnější zážitek to byl.. Stres vždycky tak nějak vybičuje všechny receptory vnímání..

Z Vatikánu jsme sešli zpátky do Itálie, prošli se po Via Candia směrem ke stanici metra Ottaviano, přičemž jsem se opět nechal okrást prodavačem pizzy. V Římě, když si předem nedohodnete cenu, tak Vás prostě voříznou.. Metrem jsme dojeli na Laterán a pak konečně domu. Po sprše a krátkym šlofíku jsem ještě vyrazili na večeři. Dal jsem si pořádnej hovězí steak. Byl dobrej, ale nic zásadního..

Bez komentáře | Kategorie: foto příspěvky., osobní., umění. | Tag:

← Starší příspěvky

Novější příspěvky →