Ondřej Vratislav Vyšehradský

Tagy: smršť klipů

Smršť klipů 23.

28/02/2012 autor: OVV

Pankix – Sečna /únor 2012/

Dát tohle do konce mi dalo docela práci. Vlastně jsem na to koukal nadvakrát, ale přežil jsem to. A co mi na tom vadilo nejvíc? Hudba i obraz.. já tomuhle prostě nerozumim. Pankix už se pohybujou na scéně docela dlouho a teď přišli s novym zvukovym výrazem. Opět nicmoc. Cejtim v tom odkazy na českou novou vlnu poloviny 80. let, stejně tak kytarovky 90. let. Ale nemá to ani tak dobrý songy, není to ani dobře udělaný retro. Řikaj tomu indie-rock. Pojem to je širokej, tak to asi indie-rock bude, ale ten zvuk je tak rozplizlej, že není ani slyšet ta písnička.. jestli tam teda vůbec nějaká je. Co se týče nápadu klipu, tak slabý. Ta zpěvačka je sice docela rajcovní, ale text typu „jsem netečná tečna, otupělá sečna, rovnoběžka věčná, úsečka nekonečná“ mi ani za mák nepřijde sexy. Nějak nevim, co jinýho by na mě v tom klipu mělo fungovat.

High Five – Take a mirror /únor 2012/

Pro mě jednoznačně nejslabší song na EP funguje na koncertech skvěle. What a surprise, karbo! Takže kluci natočili na tenhle umělohmotnej šlágr klip. Já tak nějak úplně nevim, ale řikám si, že jejich fanoušci tomu budou určitě rozumět víc než já.

Voxel – V síti /únor 2012/

Hudba: Dalibor Cidlinský jr. Text: Ondra Ládek aka XindlX. Předně chci říct, že jako popovej singl mě to baví. Muzika se mi vryla do hlavy a text mi přijde super. Tohle je mladej českej rock-pop, kterej mě opravdu neuráží. Klip mi obrazově taky nepřijde špatnej, jen mám trochu problém věřit zpěvákovi jeho pózu. Textově je to přesná xindlovina, která mi od dob kolem Mamuta a Styků chyběla. Slova volně plynou a navíc je v nich zachycenej klasickej Ládkův kritickej akcent. Ale  je to kritika s nadsázkou. Žádný osočování nebo deprivování okolí. Prostě ruku na srdce – – kdo z nás internetovejch nerdů se v tom tak trochu nenajde?

Bez komentáře | Kategorie: hudební recenze. | Tag:

Smršť klipů 22.

22/02/2012 autor: OVV

Apatheia – Keep Goin´ On! /únor 2012/

Tenhle klip mě prostě nadchnul. Je jednoduchej, naprosto minimalistickej, bez debilních efektů a výborně se na něj kouká. Strašně se mi líbí ty makro záběry na nástroje v mezihře. Ano! Tohle je klip, kterej mě opravdu potěšil.

Aera Core - Taken Away From You /únor 2012/

Mě ten klip nebavil. Jednak ta hudba mi přijde brutálně nedotažená a pak mi vadilo, jak se neustále rozvostřoval obraz a střih na sebe plynule nenavazoval. Kolikrát ani nefungoval s tou hudbou. Já samozřejmě nevim, jaká je dřina vytvořit animovanej klip, ale vážim si práce, kterou do toho tvůrce vložil. Po výtvarný stránce to totiž nevypadá úplně blbě, ale myslim, že jako celek se to moc nepovedlo..

Panačik – Páslo dievča pávy /leden 2012/

Tohle je solidní úlet. Tak nějak pořád nevim, jestli je to skutečně hrozný a nebo vtipný. Ať si každej udělá obrázek sám :c)

Bez komentáře | Kategorie: hudební recenze. | Tag:

VIDEOTAPE_01

21/02/2012 autor: OVV

PILOTNÍ VEČER NOVÉHO POŘADU, KTERÝ SE ZAMĚŘUJE NA NEZÁVISLÉ ČESKÉ HUDEBNÍ KLIPY.

Děkujeme mockrát, že jste dorazili podpořit naši snahu! Zde je seznam promítaných klipů >>

  1. Prince of Tennis - http://youtu­.be/2VXIpgMFAfg
  2. Voodooyoudo - http://youtu­.be/BK-vlgwolU0
  3. Marek Dusil Blend - http://youtu­.be/cZz0Zh1uIt0
  4. Zrní - http://youtu­.be/Xsq6FGnL-ZA
  5. Jana Lota - http://youtu­.be/NAqhP0FIV­RU
  6. Bonus - http://youtu­.be/Jv1wTvwdq2g
  7. Lealoo - http://youtu­.be/FCcxxQvo2vw
  8. Viki - http://youtu­.be/SMjAdov3kis
  9. Calm Season - http://youtu­.be/ukktvqdVC6M
  10. High Five - http://youtu­.be/4MQzGF3h4_o
  11. Apatheia - http://youtu­.be/A1FfPY9TNwM
  12. Květy - http://youtu­.be/YSB_rOIQq-c
  13. Atari Teror - http://youtu­.be/sGElsZNVzaY
  14. Kofe-in - http://youtu­.be/4hzIJjNOk­VE
  15. Photolab - http://youtu­.be/xLvXMChG9rU

PŘÍDAVEK: STP - http://youtu­.be/kYlgJWAo9vk

S klukama budeme klipy sledovat dál a jakmile se urodí solidní materiál, rádi vás přivítáme na dalším dílu.

Bez komentáře | Kategorie: hudební recenze. | Tag:

Smršť klipů 21.

10/02/2012 autor: OVV

Cocotte Minute – Travič vody /únor 2012/

Těžká pařba před hovnocucem (ono je vlastně úplně jedno, že to auto je hasičský, protože v konotaci s těma trubicema, na který jsou napojený ty dvě loutky – no nic..). To je děj novýho klipu víceméně legendární kapely Cocotte Minute (to legendární je vlastně myšleno ambivalentně, protože pro řadu lidí je to legendární sračka, že jo). Práci režiséra Allana Šuberta jsem rámcově shrnul v 17. díle a po shlídnutí tohodle klenotu nemůžu říct, že bych názor nějak zásadně změnil. Ponechám-li stranou samotnou kapelu, tak mám pořád problém s těma levnejma efektama. Tady se na nás smějou v podobě dementně umístěnýho ohně (kterej vlastně z obrazu doslova čouhá a není to tim, že bych na to koukal s 3D brejlema) a ještě ta příšerná sekvence, jak se rozbíjí okenní tabulky. Nejvíc samozřejmě zaujme nekompromisní kazatel Zeller. Jeho deklamace zní jak zaseknutá 88tka, ale když už tam rozluštíte nějaký to moudro, je to fakt brutální zásah do palice. Abych se vůbec dopracoval toho fantastickýho finále ve velkofilmovym americkym post-apokalyptickym stylu, musel jsem na to koukat 3× a jednou bez zvuku. Pokud někomu přijdu zbytečně sprostej, tak doporučuju článek kámoše Kuby. Ten totiž tu averzi k pivnímu nu-metalu výstižně definoval.

Čokovoko – Perioda /leden 2012/

Já vim, že už by to chtělo nějakej dobrej klip, ale víte jakou dá práci ho najít? Fenomén „legračních“ Čokovoko je pro mě naprosto nepochopitelnej, stejně jako tohle dílo.

Esazlesa – Sobec /leden 2012/

Rozjezd se mi nezdál špatnej a skoro jsem si řikal, že by to mohlo bejt dobrý. Jenže ono těch necelejch 10 minut nikam nedospěje. Nechci se navážet do fajn kapely, ale radši si to poslechnu a něco si u toho přečtu, než abych se k tomu ještě díval na víc než 9 minut trvající nudu, která se snaží bejt atmosférická, psychedelická, alternativní a kdo ví co ještě.

Bez komentáře | Kategorie: hudební recenze. | Tag:

Smršť klipů 20.

06/02/2012 autor: OVV

Bros N Beasts – Every 2nd End /únor 2012/

I když mám výhrady ke zvuku písničky, výrazu kapely a výkonu zpěváka, přesto pořád cejtim, že na tý písničce něco je. Příjemně to šlape a odsejpá, má to výraznej refrén. Prostě mi to nějak v hlavě utkvělo. No – ale na ten klip se fakt kouká hrozně blbě. Dělalo se to ve spolupráci s TV Óčko a režie se chopil Braňo Kleberc. Natáčelo se v Roxy, tušim, že jsem zahlídnul i Rock Café a něco i ve Velký Lucerně a je docela cejtit, že koncept ani scénář moc promyšlenej nebyl. Měl to bejt nějakej koncertní časosběr? Nebo se chce kapela prezentovat klipem z „turné“? Provedení na mě dejchá strejcovskym stylem: „Hele kluci to nějak natočíme, nebojte, to bude v pohodě, já už těch klipů dělal hodně.“ Střih je totálně mimo – něco takovýho jsem fakt dlouho neviděl. Kde je zachycení rytmu písničky? Ty záběry kapely při čekání na koncert, kdy absolutně nikdo z nich neví, co má dělat a jak se má tvářit. Ty pseudopsychede­lický, pseudoepileptický a pseudoblairwit­chovský záběry odněkud ze sklepení. Ach jo.. No. Tohle se opravdu nepovedlo, ale bude se to vysílat na Óčku!

Barbora Poláková – Kráva /únor 2012/

Při koukání jsem si vzpomněl na dvě jména: Iva Pazderková a Hana Hegerová. První dotáhla k dokonalosti humor, o kterej se Barbora Poláková snaží a druhá dotáhla k dokonalosti českej šansón, o kterej se asi taky Bára snaží (byť v poněkud modernějším pojetí). Ne – je mi líto, ale tuhle bublinu opravdu nechápu. Mě to nepřijde ani vtipný, ani hezky udělaný a ani dobře zahraný. Zase ten starej dobrej prvoplánovej humor. Va – va.

Konflikt – To sme my /únor 2012/

Naprostá esence buranství, ale k tomuhle konzervativnímu žánru to asi sedí. Nejvíc mě baví, jak v punkový kapele drtí kytaru starej metloš. To je jak karikatura na Ozzyho z Comebacku, teda – – vlastně naopak. No a samozřejmě byste si měli všimnout, že spojení „konzervativní“ a „punk“ samo o sobě znamená jediný: „punk is dead“.

Bez komentáře | Kategorie: hudební recenze. | Tag:

Smršť klipů 19.

14/01/2012 autor: OVV

Calm Season – Make them happen /leden 2012/

Hned na Novej rok vypustila klip pražská indie-folková formace Calm Season. Make them happen už se po pražskejch klubech nějakej čas potuluje, ale písnička je to fajn. Klip je vlastně taky fajn. Opět z dílny Martyho68 (viz předchozí díl Smrště klipů) a opět je zde vidět jeho typická ruka. Celkově do sebe všechno zapadá, i když se nemůžu nepodivit nad tou éteričností servírky/pokojský. Jako kdyby věděla něco víc než divák – a nebo prostě jenom neumí hrát. Je to ten typ klipů, kterej mám na pomyslný hranici 0 – 100% někde na 55%. Nerad tyhle hodnocení používám, ale v tomhle případě nevím jak jinak to říct.

Voodooyoudo – Polaroid /leden 2012/

Novinku nám letos přichystali i brněnští indie-rockeři s libozvučným názvem Vůdůjůdů. Mě se tenhle klip líbí. Je příjemně natočenej, záběry na hrající kapelu maj dynamiku, dívka v letních šatech a nadšená fotografka je taky fajn. Tenhle klip je o atmosféře a já jsem rád, že další naše kapela dokázala vytěžit z českýho světla působivý záběry. Timhle klipem i skvělou písničkou se pro mě Voodooyoudo stali domácí indie-rockovou kapelou evropskýho významu.

Hazydecay – Watching me /prosinec 2011/

To je zase nával testosteronu. Jsme přesvědčenej o tom, že tvrdá kapela může dělat silný klipy i bez vůně potu a macho póz. Když se tady navíc podíváte na nudnou kameru, jejíž dynamickej handicap dohání otřesný efekty a amatérskej střih, vznikne takovej ten typickej regionální „klípek“. Navíc mám problém se zpěvákem, kterej se neustále tváří jako Belzebub, kterej mi rozkope držku jenom za to, že se na něj podívám (a nebo něco špatnýho napíšu). Na konci klipu jsou „tradičně“ umístěný záběry z natáčení a nutno říct, že se ke klipu tak nehodí, že to jen podtrhává celkovej nevkus autorů. Takový to home video se vzpomínkou na to, že jsme kdysi měli kapelu. Btw. režisér klipu Vít Hradil dělal i obraz pro písničku In these days od Viki, kterej mi nepřišel tak špatnej.

Bez komentáře | Kategorie: hudební recenze. | Tag:

Smršť klipů 18.

01/01/2012 autor: OVV

Cartonnage – Don´t stop /prosinec 2011/

Písnička je to rozhodně příjemná. Má spád, tah na branku a dostatečně vlezlej slogan, aby se vryla do hlavy. Prostě popík, kterej mě neurazí. Klip se taky nerozjíždí špatně. Kapela stojí před bílou stěnou oblečená v barevnejch a obskurních kostýmech. Ok. Nic převratnýho, ale tyhle záběry mi přijdou udělaný v pohodě. Pak ale dojde ke střihu na animovanou část, kdy slon lítá na lyžích a tak. To je hrůza. Jednoznačně slabina klipu. Korunu debility tomu nasazuje „žertovnej“ konec, kdy zpěvačka sama letí na lyžích a infantilně zdraví a mává na kapelu pod ní. Já prostě nepochopim, proč se tolik kapel v těch klipech samo ztrapňuje. Je to takovej zajímavej českej fenomén, ta touha udělat si nějakou srandu za každou cenu. Upřímně – radši bych byl, kdyby to suše končilo setměním záběru. Aspoň by to bylo důstojný.

Vivien´s Shadow – Bright Light /prosinec 2011/

V minulejch dílech jsem psal, že DIY klipy jsou fajn. Samozřejmě jak který. Ačkoliv kytarovku Vivien´s Shadow z Novýho Strašecí mám moc rád, za tuhle obludnost je pochválit nemůžu. Ten klip naprosto degraduje kvalitu jejich projevu i písničky. Když už to chtěli takhle, mohli si aspoň sehnat lepší kameru. Hezký pohledy do objektivu už ten zmar nezachránily.

A Banquet – Lost in your shades /prosinec 2011/

V porovnání s docela blbym klipem k Freeze to Caress si myslim, že jde o velkej krok vpřed. Kapela se sice stylizuje do 80. let, ale nemám s tim závažnej problém. Akorát bych uvítal větší dotaženost při práci s efektama a samozřejmě bych ze scénáře vyškrtnul ty dvě dřevěný holky, který se tam chtěj zabít sekerama. Jestli studujou herectví, měly by se nad sebou zamyslet. Jinak mi přijde, že ten klip nějakou úroveň má. Na to, že je to dělaný v podstatě na koleně v tom cejtim potenciál. Klukům z kapely jejich pózy začínám věřit. A o to jde.

Atari Terror – Insane /prosinec 2011/

Koncertní klipy jsou taková samostatná specifická kategorie. Mě se na tomhle nejvíc líbí začátek. Zachycení atmosféry před důležitym koncertem, lehká nervozita i očekávání členů. Hrozně mě ta nálada namlsala a pak přišel koncert a zklamání. Střih neni ani z poloviny tak dynamickej jako muzika a musel jsem se dost přemáhat, abych to vůbec dokoukal.

Bez komentáře | Kategorie: hudební recenze. | Tag:

Smršť klipů 17. (Allan Šubert speciál)

15/12/2011 autor: OVV

Nepatřim mezi fanoušky práce Allana Šuberta. Na svym kontě má už pěknou řádku klipů, ale všechny maj společný znaky: nepřirozenost, topornost, minimum atmosféry. Obrázky jsou sice točený na suprtrúpr vybavení; je v to v HD kvalitě a tak, ale nemůžu si zvyknout na tu tvrdou až bezcitnou práci se světlem a hloubkou ostrosti. Allanova práce, snad se nebude zlobit za to tykání, je kvalitativně dost kolísavá. Asi to souvisí s kvantitou a hlavně rozpočtem kapel, ale i za nějakejch pár tisíc bych se kolikrát styděl předat takovej výsledek. Za naprosto otřesný považuju třeba tohle: Gariq – Mám pevnou zem (Podobný pocity studu za herce jsem poprvý měl, když jsem sledoval excelentního Bolka Polívku v jeho legendární roli v Kurvahošigu­tentag. V tomhle případě ale vina nepadá výhradně na režiséra – nejvíc jsem se styděl za zpěvačku a její text. Brrr.); další hrůza je Loco Loco – Chci to všechno (Na můj vkus strašně tvrdá atmosféra, navíc podpořená tim příšernym chemickym nebem); mezi klasiku odpadů řadim i „humornou“ parodii na život pornohvězdy z pera punkový „kapelky“ zaká­zanÝovoce. Režisér si vyzkoušel i klasiku českejch klipů – kapela v prázdný tovární hale: Arakain – Marat. Všechny klipy vznikly v roce 2011 a je to jen zlomek z celkový práce režiséra a „mistra střihu“ Allana Šuberta. Klipy třeba točil i pro známou hospodskou kapelu Harlej a v minulosti dokonce zpracoval klip pro rockovou operu Oidipus Tyranus, kde se na pódiu potkaly takový megahvězdy českýho rocku jako Kamil Střihavka nebo Jan Toužimský. Obě zmíněný díla se sice vyznačujou špičkově ostrym obrazem ve full HD rozlišení, ale ty lascivní efekty a přeslazený barvy to házej do ranku amatérský, přinejlepším horší poloprofesionální, tvorby. Ale to je jenom zlomek – pochlubit se může i klipem pro známýho klauna a čestnýho člena Hudebních masakrů Kapučína, nebo pro legračního hiphopera, co si řiká Známá firma. Allan se tim evidentně živí a zakázek má, zdá se, víc než dost. Kompletní výčet videí najdete na jeho YouTube kanálu (nechybí třeba zakázka pro disco-duo Verona atd.).

Tyhle, leckdy obskurní, spolupráce vyvažuje vážnějšíma klipama. Třeba trilogií pro opavskou kapelu Kofe-in: Sebe mi dej /2009/, Drogy /2010/ a Kladu Tě na vodu /2011/. Opět všechny klipy provází dost okatý chemický efekty a křečovitá atmosféra s minimem dynamiky. Navíc kapelu stylizoval do pořád stejný obrazový nálady a myslim, že celkem povedenou popovku Kladu tě na vodu solidně zabil. Proto jsem uvítal, že si Kofe-in sehnali na novej klip jinýho „machra“. Výsledek mě sice taky nezasáhnul, ale nutno říct, že už to aspoň vypadá jako „moderní“ klip. Že je obsahově prázdnej a trapnej je dost daný i prázdnotou a trapností tý písničky, ale aspoň to spolu nějak komunikuje.

Podobnou zatíženost na Allana Šuberta maj i alternativní Rara Avis. Je pravda, že jejich temnota s režisérovym stylem koresponduje zatim nejlíp. Připomenout se sluší jejich debut January And The Kindred Spirit. Když to tehdá vyšlo, myslel jsem si, že si to dělali kluci sami. Že to je prostě s kámošema natočenej DIY klip zadarmo. A ono ejhle. Zjištění, že to dělal takovej matador samozřejmě posouvá klip na novej kritickej level, protože za tohle prostě někdo zaplatil a asi ne málo (přesný cifry neznám, ale v principu je za debilní klip i 50Kč hodně). Na January mi zase vadí ta tvrdá kamera. Tak detailně přesná a ostrá, až jsou vidět póry na tváři zpěváka. Ostrý kontrastní světlo „gigawattový“ žárovky na mě působí amatérsky – bez uměleckýho citu, bez umělecký patiny. Druhym klipem, ke kterýmu si Rara Avis režiséra pozvali je letošní Queens. Leccos se tu už zlepšilo, přesto mám pocit, že hloubka ostrosti je pro režiséra cizí pojem. Ona i ta volba scén dost zůstává na půli cesty k přesvědčivosti. Opět ve mně zůstali rozpačitý pocity. Prostě úroveň DIY, která nezůstává nohama na zemi a hraje si na něco víc. Posledním přírůstkem je obraz k novýmu singlu.

Rara Avis – By you /prosinec 2011/

Za těch pár hodin od premiéry jsem už zaslech hlasy, že si Rara Avis hrajou na Hurts. Těmhle srovnáním moc nerozumim. Už hlavně proto, že si Hurts hrajou na počátek 90. let, kdy frčel podobnej synthpop. A nutno říct, že zas tak velkej progres Hurts nepřinesli a je to akorát celý o lepším zvuku, hezký písničce a tvářičce – saka, módní sestřihy a cool klipy. To všechno je součástí retro vlny, která prostě došla až na počátek 90. let. Rara Avis zkrátka cejtí, že ke svý mediální prezentaci taky potřebujou vypadat cool. Proti tomu nic nemám, ale nemělo by bejt tolik vidět, že je to všechno laciný. Když pominu klasickej „Allanovskej“ obraz, tak mi v tý nedotaženosti vadí, že zpěvákovi sako nepadlo a basákovi jsou trochu volnější kalhoty. Pro mě osobně jsou nejpřesvědčivější momenty klipu záběry na klávesáka. Tak nějak mi přijde nejcharismatičtější z kapely. Měl by to bejt zpěvák, ale ten na mě působí tak strašně arogantně, vlastně až rozlobeně a vražedně, že se ho bojim. Co se týče klipu samotnýho, tak jsem rád, že Allan na objektivu objevil kroužek se clonou a konečně se naučil pracovat s hloubkou ostrosti. Neřadil bych ten klip k nejhorším, ale opět převládá pachuť po umělejch dochucovadlech. Závěrem bych totiž rád dodal, že já mám rád, když klipy vypadaj přirozeně a nenuceně. Allanova práce neustále tuhle hranici překračuje. Zkrátka – snaží se bejt moderní a hustej za každou cenu. Výsledek je křečovitej. V tom je asi ukrytej zásadní problém, kterej s Allanovejma klipama mám.

Rara Avis za sebe můžu akorát doporučit, aby si pro příště našli novýho režiséra. Ta písnička by si to zasloužila.

1 komentář | Kategorie: hudební recenze. | Tag:

Smršť klipů 16. (Marty68 speciál)

07/12/2011 autor: OVV

Jedním z lidí, který se v posledním roce vydatně vrhli na tvorbu klipů je fotograf a kameraman Martin Linhart aka Marty68. Kompletní výčet jeho práce můžete shlédnout na YouTube profilu. Myslim, že obecně lze říct, že se jedná o talentovanýho kameramana, kterej má cit pro působivej záběr. Ví, jak se točej v současnosti klipy venku a snaží se dosáhnout podobný kvality. Co se týče obsahu, tak samozřejmě nevim, nakolik ho dokáže ovlivnit, ale většinou je to nicmoc. Zkrátka – – jenom fasáda mi nestačí. Za letošek se může pochlubit několika zářezama, mimojiné i otřesnym a plytkym klipem pro Olgu Lounovou, nebo celkem pohodovym klipem pro River Jordan, kterej jsem už řešil v dřívějším díle. Na začátku prosince hned vyšly dokonce dvě jeho práce.

Loutky – Po roce zas /prosinec 2011/

Víte, já si moc na tu vánoční atmosféru nepotrpim. Vadí mi ta všeobecná mediální masáž a v tomhle ohledu vskutku sdílím kavárensko-intelektuální názor o vyprázdněnosti podstaty vánoc. Jedině skutečný křesťany dokážu pochopit, protože je to součást něčeho hlubšího v jejich životě. Ale všechno to, co se odehrává kolem vánoc v naší materialistický společnosti mi přijde směšný.. Ten neskutečnej patos! Ty písničky, koledy, koncerty, „klípky“, pohodička a super „atmoška“. Přitom hodně lidí tejden před štědrym dnem nemá ani jeden dárek pod stromeček. A teď rychle, ať nejsem za krkouna! Zavedený zpěváci a zpěvačky vydávaj vánoční kompilace s omšelejma koledama, nebo pro tu příležitost dokonce napsali písně nový. Mě to prostě přijde povrchní. Řikám to proto, abyste pochopili následující: Za nejhorší na novym klipu Loutek totiž považuju to, že je milej. Pěkně natočenej, sympatický kluci tam hrajou. Sálá z nich takový to křesťanský dobro. Navíc to ze začátku vypadá jak nějaká reklama na operátora, do toho ta melodie v duchu starejch dobrejch 60. let, kterou vydatně posiluje image kapely. Prostě je to hezounký. Taky to za těch pár dní vidělo skoro 5000 lidí. Co na tom, že to je sentimentální až na půdu…

Evelynne – D.N.A. /prosinec 2011/

Vzpomínám si, když Evelynne měli na BZ jenom pár příšernejch akustickej nahrávek. Rytmicky se rozpadaly snad v každym taktu a zpěv taky nepatřil do síně slávy. Proto pro mě jejich nový EPčko, který vzniklo pod vedením Spacoshe, dost překvapilo. Samozřejmě to na onu síň slávy zdaleka neni, ale progres slušnej. Novej klip mi přijde stejně přesvědčivej jako kapela sama. Takže ani moc ne. Beru to jako celkem působivou snahu o to říct, že jednou to bude skutečně dobrý.

Lunetic – Na vlnách /listopad 2011/

Jenom tak na okraj sem ještě dávám Martyho koncertní klip nejlepšího českýho boybandu. Jejich comeback se nese na vlnách celkem nevýraznýho rock/popu, ale já rádia neposlouchám, tak nevim, jak moc se jim podařilo dramaturgy oslovit. Nicméně – – sestřih klipu vyznívá stejně česky jako Lunetic. Všechno je ve stejný rovině a tak je to vlastně správně. Navíc pro tvůrce videa je to publicita jako řemen. Amen.

1 komentář | Kategorie: hudební recenze. | Tag:

Podzimní smršť klipů 15. (TdB records speciál)

05/12/2011 autor: OVV

Dneska začnu trochu netradičně nehudebním klipem. Jedná se totiž o upoutávku na vskutku „světový“ nahrávací studio TdB records. Vede ho jistej Thomas de Balder a patrně to bude na Ostravsku pojem, protože se zdá, že o práci nemá nouzi. Stejně jako se kolikrát diví Jarda v Hudebních masakrech, divím se dneska i já, jak se někdo timhle může uživit. Jestli se totiž zdráhám o něčem někdy říct, že to je vyloženě sračka, tak v případě některejch klipů týhle firmy bych neváhal.

Hm.. Zní to jak reklama na to úplně nejvíc nejhustší studio v republice, co? Za každýho samozřejmě nejlíp vypovídá jeho práce a proto se radši koukněte na to, co TdB records plodí.

Nekuř toho tygra – Říjen /listopad 2011/

Nejnovější akvizicí je tohle. Už název kapely nám napovídá, že se nebude jednat o nic „světovýho“, ale nejsem povrchní a pustil si to. Ty voe.. Já vlastně ani nevim, jak bych to nazval. Domácí nahrávka to neni, ale ani klip to neni, i když tomu tak řikaj. Na základě kvality střihu a záběrů bych se pro takovýho režiséra fakt nerozhodnul. To bych radši udělal minimalistickej klip jako Sunbear.

Belraux – Perfect day /říjen 2011/

O tomhle chlápkovi se můžete dočíst, že prej spolupracuje s nějakym německym labelem. A že na podzim jel turné po pár německej městech. Nechci, aby to znělo, že jsem nějakej škarohlíd, ale skutečně to nechápu. No nic. Co se týče klipu z dílny pana Thomase de Baldera, tak už to neni tak debilní jako v případě Nekuř toho tygra, ale pořád je vidět, že ten člověk nemá moc režisérský a kameramanský voko. Je mi jasný, že každej nemůžeme umět všechno, ale proč někdo prodává svoje služby, když je neovládá?

Sweet Leopard – Lateness moll /listopad 2011/

Upřímně, o týhle kapele jsem si nic zjišťovat nechtěl. Tak zůstanu jenom u toho klipu. Co je ještě horšího než špatně nahraná a zazpívaná rocková balada vzor 1987 v roce 2011? Špatně natočenej klip k týhle upocený písničce s protagonistama, který vypadaj jak členové Guns N' Roses před 25 lety. Uff.

Slepí křováci – Discotheque /červenec, listopad 2011/

Jméno kapely Slepí křováci je ještě o chlup dementnější než Nekuř toho tygra. I když na názvy typu Stollice to samozřejmě zdaleka nemá. Mnozí považujou za český hudební dno komerci, ale myslim, že tohle je ještě o level níž. Nejhorší co může bejt je vtipná kapela, jejíž vtipy vyčpěly ještě předtim, než protagonisty napadly (jak jinak si vysvětlit odkaz na Rytmusův plytkej slogan „Čo Ti jebe?“ a skoro 15 let starej hit U2 z desky Pop?) Ad klip: Tohle vskutku filmový dílo mělo premiéru už v červenci, ale jak pokročila doba, pokročilo i technický zázemí TdB records a před pár týdny vypustili další vydání. Tentokrát ovšem ve Full HD kvalitě a s lepším zvukem. Borci! Jako sorry, ale pod tohle se rozumnej a uvědomělej jedinec, kterej má trochu přehled o tom, jak se dělaj klipy, nikdy, ale nikdy nemůže podepsat. Je mi smutno.

Jelikož jsem z týdle žumpy už trochu unavenej, dávám vám sem akorát odkaz na youtube profil Thomase de Baldera. Jste-li milovníky masakrů, tak tam ještě něco najdete. Můžu doporučit klip k písničce Ženy, rovněž od Slepejch křováků. Přeju příjemnou zábavu.

Bez komentáře | Kategorie: hudební recenze. | Tag:

← Starší příspěvky